Otázka respektu

Každý z nás je jedinečný. Abychom však dosáhli harmonického soužití s ostatními, je třeba naučit se akceptovat odlišnosti druhých a vzájemně k sobě přistupovat s úctou a tolerancí.

Každý den zažíváme nesčetné situace, v nichž hraje respekt důležitou roli. I když si to v mnoha případech vlastně vůbec neuvědomujeme. Respekt totiž znamená mnohem víc, než jen vzhlížet k osobě, která vzbuzuje autoritu. Odráží se na všech rovinách mezilidského soužití. Když se k sobě navzájem chováme s respektem a úctou, ovlivňuje to nejen náš vlastní život, ale i život našich blízkých. Každého člověka bychom měli vnímat jako rovnocenného partnera, měli bychom brát ohledy na jeho názory a přání. 
Ideálně se řídit starým příslovím: Nad nikoho se nepovyšuj a před nikým se neponižuj.

Aby se nám však něco takového podařilo, je třeba si více všímat svého okolí, věnovat pozornost druhým lidem a snažit se jim porozumět.

Nedávejte pouze na první dojem. Nedělejte si hned na základě prvního dojmu o někom jasný obrázek. K prvnímu dojmu je třeba přistupovat kriticky, podívat se na situaci nebo člověka z různých úhlů. Kdo se oprostí od předsudků a připustí více verzí „pravdy“, přistupuje k druhým více otevřeně. Je tak na dobré cestě posunout se od povrchního vnímání do větší hloubky.

Respekt bychom měli projevovat každému, bez ohledu na společenské postavení, osobní sympatie či jiná kritéria.

Jak se pozná nedostatek respektu?

Vědecké studie ukazují, jak se to, že nejsme respektovaní, odráží na naší psychice. Příkladem je situace, kdy si tři děti hrají s míčem, ale jen dvě z nich si ho mezi sebou přehazují. Třetí nečinně postává a čeká na přihrávku, ale marně. U dítěte vyloučeného ze hry se v takové chvíli aktivují v mozku stejné oblasti, jako kdyby prožívalo fyzickou bolest.

V psychologii je tento pocit, který můžeme vnímat stejně jako skutečnou fyzickou bolest, známí pod názvem „sociální bolest“. Dítě cítí, že si ho ostatní nevšímají, nevěnují mu žádnou pozornost. Zůstává tak vyčleněno a samo. Proto může začít trpět pocitem méněcennosti. A podobný efekt se dá pozorovat i u dospělých. Máme totiž v sobě zakódováno, že patřit k určité skupině je pro naše přežití velmi důležité. Pokud má člověk pocit, že ho ostatní nevnímají jako plnohodnotného člena společnosti, neberou ho vážně a zachází s ním nespravedlivě, činí ho to nešťastným. Z dlouhodobého hlediska mohou tyto negativní prožitky vést i ke zdravotním problémům, od poruch spánku až po deprese.

Měli bychom se učit empatii a respektu. Dobré je začít tím, že si nebudeme brát všechno osobně a zároveň si nic domýšlet nebo druhým něco podsouvat. Nemá smysl hloubat na tím, proč někdo něco řekl, udělal a nebo naopak neudělal a jaký k tomu měl motiv. Ten kdo se zvládne oprostit od předsudků a začne řešit věci s dobrou vůlí, posune se mnohem dál.

Nebojte se vyžádat si zpětnou vazbu od ostatních, tak totiž nejsnáze zjistíme, proč skutečně někdo něco řekl nebo udělal. A vy se nemusíte zbyečně nechat mást svými úvahami a interpretacemi. Každý člověk má jiné vnímání. Proto může být úsudek různých pozorovatelů stejné situace překvapivě odlišný.

A co dodat na závěr?

Hlavně nezapomínejme respektovat sami sebe. Je velmi důležité naplňovat své vlastní touhy a přání!